Milovaní Boží! Ano, jsi milovaný Bohem.
Toto je oslovení, kterým nás Bůh oslovuje v Písmu pravidelně.
V Janově první epištole čteme o této radikální lásce toto:
“Milovaní, milujme jedni druhé, neboť láska je z Boha a každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, neboť Bůh je láska. V tom je zjevena Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom mohli žít skrze něho. V tom je láska, ne že bychom my milovali Boha, ale že On miloval nás a poslal svého Syna, oběť slitování za naše hříchy. Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, máme i my milovat jedni druhé.” (1. Jan 4,7-11)
Tady v plné kráse vidíme zjevenou nádheru Boží lásky “agapé” k nám. Nebylo to jen nějaké emotivní Boží vzplanutí či jen hluboký cit vůči nám, ale byl to radikální akt, čin, skutek a důkaz lásky v oběti Krista, který za nás zemřel. Bůh přišel bez podmínek s radikální láskou k nám a očekává, že i my budeme takto milovat druhé.
Apoštol Jan také velice radikálně prohlašuje, že kdo nemiluje, nepoznal Boha. Toto nemá být k našemu odsouzení, ale naopak k povzbuzení…
První, co nás však přirozeně napadne je, že toho nejsme schopni. A ze své vlastní síly opravdu nejsme schopni milovat druhé Boží láskou. Abychom byli schopni takovou láskou milovat, je bezpodmínečně nutné ji nejprve poznat, přijmout a prožít. Sami totiž můžeme dát jen to, co máme. I proto se apoštol Pavel opakovaně modlí za církev, za poznání hloubky, šířky, výšky i délky této Kristovy radikální lásky (Ef. 3,14-19).
Boží lásce k nám asi nikdy nebudeme plně rozumět (je tak úžasná a má tolik hlubokých rovin), ale musíme se ji naučit přijímat, znát ji a dávat ji dál.
Každý věřící teoreticky ví, mentálně rozumí a teologicky souhlasí s tím, že ho Bůh miluje skrze Krista a Jeho smrt na kříži. Stále je tu ale obrovský, a asi ten největší, boj víry o to, umět tuto Boží lásku přijímat pro sebe osobně. Věřit, že ta stejná láska v té stejné intenzitě, která byla v Kristu uvolněna před 2000 lety na kříži, je tu pro mě k dispozici teď a tady.
Věřit, že tou stejnou láskou mě Bůh miluje právě teď. Věřit tomu ve smyslu přijmout to, ztotožnit se s tím a prožít to. Prosím vztáhni se vírou po této lásce, přivlastni si ji. Jsi hoden být Bohem milován. Jeho oběť nebyla zbytečná. Nemůžeš pro to nic udělat, zasloužit si to, nemůžeš k tomu nic dodat, ani se nemusíš nějak speciálně chovat či cítit. Lze to přijmout jen jako Jeho milost. Je to dar.
Takto pravidelně přijímat a osobně prožívat Boží lásku je asi ten největší průlom osobní víry, který všichni potřebujeme. Bez lásky totiž není možné prožívat Boží plnost. Láska musí být základem pro vše co v životě děláme. Věříš tomu, že tě Bůh miluje, i když nejsi dokonalý? Pokud tomu věříš, tak to můžeš i přijmout. Přijmi prosím Jeho lásku teď a tam kde právě jsi. Přijímej Jeho lásku, přemýšlej nad ní, prožívej ji tak často, jak jen to je možné.
Budeš-li mít chuť jít hlouběji a strávit sám s Bohem nebo s přáteli více času nad tímto textem, nabízím ti pár otázek, nad kterými se můžeš/můžete dále zamýšlet.
- Jak Bůh dokázal svou lásku k nám?
- V čem je Boží láska k nám tak radikální?
- Jak může apoštol Jan tvrdit, že kdo nemiluje, nepoznal Boha?
- Modli se modlitbu apoštola Pavla (Ef. 3,14-19) a žádej Boha o větší porozumění Jeho lásce.
- Jak moc je pro tebe Boží láska prožitkem nebo informací?
- Pokud ti něco brání přijímat Jeho lásku, co to je?
- Co by ti pomohlo naučit se více přijímat Jeho lásku k tobě?
- Které další verše v Písmu mluví o Boží lásce?
- Vaše další otázky…
Pokud tě toto zamyšlení nad Písmem povzbudilo nebo přimělo k zamyšlení, můžeš se těšit příští týden na další.
About the Author
